|
|
Inkluzivní vzdělávání se zaměřením na žáka s odlišným mateřským jazykem
Štefková, Martina ; Kovaříková, Miroslava (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
Diplomová práce "Inkluzivní vzdělávání se zaměřením na žáka s odlišným mateřským jazykem" je rozdělena do dvou částí. Teoretická část je vypracována na základě odborné literární rešerše zvolené problematiky, ve které se autorka zaměřuje na žáka se speciálními vzdělávacími potřebami z jiného sociokulturního prostředí, na žáka s odlišným mateřským jazykem, který je edukován na běžné základní škole. V úvodní teoretické části se autorka věnuje migraci, multikulturalismu a stručně zde představuje zemi, národnostní menšinu, odkud žák s odlišným jazykem pochází. K této tematice autorka zařazuje i vysvětlení k pojmům interkulturní identita, komunikace-jazyk a integrace cizinců. V druhé kapitole teoretické části "Inkluzivního vzdělávání" žáků se specifickými vzdělávacími potřebami, se autorka zaměřuje na žáky s odlišným mateřským jazykem. Uvádí příslušné legislativní dokumenty a představuje zde pojmy, jako jsou bilingvismus, poradenská zařízení, podpůrná opatření a definuje personální pozici asistentů pedagoga. Autorka se dále věnuje v této části školským zařízením, klimatu školy, výuce multikulturní výchovy na školách, popisuje intervence při úskalích v inkluzivním vzdělávání žáka s odlišným mateřským jazykem v běžné základní škole. Druhou část teoretické práce uzavírá výběrem organizací, které se podílejí...
|
|
|
Škola a duševní zdraví pohledem budoucích pedagogů, kteří se identifikují jako LGBTQ+
Nekvasilová, Sára ; Machovcová, Kateřina (vedoucí práce) ; Smetáčková, Irena (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem školy a duševního zdraví LGBTQ+ lidí. Teoretická část práce představuje téma duševního zdraví LGBTQ+ dospívajících v kontextu školního prostředí. Cílem empirické části práce bylo zjistit, jak na problematiku nahlíží budoucí vyučující, kteří se sami identifkují jako LGBTQ+. Výzkum si klade tří otázky: 1) jaké zkušenosti respondenti a respondentky jakožto LGBTQ+ studující zažívali v rámci střední školy a považují je za významné, 2) jak na tyto zkušenosti nahlížejí a jakým způsobem reflektují vliv těchto zkušeností na jejich duševní zdraví a budoucí směřování a 3) jak nahlížejí na své budoucí působení jakožto vyučující v otázce duševního zdraví LGBTQ+ lidí školách. Data byla sbírána formou individuálních polostrukturovaných rozhovorů, přičemž struktura rozhovoru byla vytvořena na základě ohniskových skupin zaměřených na související téma. Rozhovory byly provedeny s 11 respondenty a respondentkami různé genderové a sexuální identifikace. Data byla následně analyzována reflexivní tematickou analýzou. Výsledky výzkumu jsou prezentovány v tematické mapě zobrazující 9 témat a 9 subtémat, mezi které například patří: Škola nedává LGBTQ+ lidem dostatečně najevo, že tam patří; Nemožnost sdílet, nemožnost nevědět; Malé poznámky mají velký vliv; Strach z nepřijetí; Důležitost...
|
|
|
Zkoumání pedagogického vztahu v prostředí málotřídní školy
KUNEŠOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá problematikou málotřídních škol. Cílem diplomové práce bylo popsat specifika vztahových sítí v prostředí málotřídních škol, popřípadě objevit odlišnosti od škol plně organizovaných. V teoretické části jsou charakterizovány malotřídní školy a jejich specifika. Stručně je nastíněna historie málotřídních škol v České republice i jejich současný stav v České republice a v zahraničí. Pozornost je věnována především vztahové síti v malotřídních školách. Praktická část obsahuje realizovaný kvalitativní výzkum, jehož cílem bylo analyzovat specifika vztahových sítí v prostředí málotřídních škol, popsat jejich klima a specifika málotřídní školy jako instituce. Výzkum se také zabývá otázkou možných rozdílů mezi školami málotřídními a plně organizovanými. Výzkumný soubor tvořilo 9 učitelů a ředitelů ze tří málotřídních škol v Jihočeském kraji, s nimiž byly vedeny polostrukturované rozhovory. Data byla následně kvalitativně zanalyzována prostřednictvím kódování. Z výzkumu vyplynulo, že za hlavní výhody málotřídních škol považují respondenti rozvoj sociálních dovedností žáků, možnost intenzivní individuální práce se žáky, školní a třídní klima napomáhající prevenci proti šikaně a jiným sociálně patologickým jevům a vhodné vzdělávací podmínky pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Jako hlavní nevýhodu málotřídních škol zmiňují respondenti náročnost funkcí ředitele školy i učitelů ve spojitosti s vysokými nároky na organizaci vyučování.
|
|
|
Ideální učitel z pohledu žáků středních škol
Štuková, Karolína ; Mazáčová, Nataša (vedoucí práce) ; Karela, Jan (oponent)
Diplomová práce s názvem "Ideální učitel z pohledu žáků středních škol" je rozdělena na dvě části - část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je rozdělena do osmi kapitol. První kapitola je zaměřena na osobnost učitele. Popisuje některé typologie osobnosti učitele, jednotlivé etapy učitelské profese, vybrané faktory, které osobnost učitele ovlivňují. Druhá kapitola je orientována na interakce a komunikace ve výuce. V rámci této kapitoly se autorka zabývá také autoritou učitele a třídním klimatem. Další kapitoly závěrečné práce se soustředí na roli učitele, na náplň jeho pracovní činnosti, na pracovní zátěž, která je s touto profesí spojena a také na téma profesní kompetence a učitelské profesionality. Poslední kapitola teoretické části práce se odklání od učitele k žákům. V případě sledovaných respondentů jde o žáky v období adolescence. V druhé, empirické části, se práce věnuje shrnutím poznatků kvalitativního výzkumu, který byl realizován mezi žáky středních škol ve formě polostrukturovaných rozhovorů. Cílem této výzkumné práce je zjistit, jak studenti nahlíží na představu o ideálním učiteli, čeho si na učitelích nejvíce váží, co je pro ně u učitelů důležité a naopak, co jim u učitelů nejvíce vadí. Metodami vyhodnocení dat byla zvolena obsahová analýza.
|
|
|
Měření klimatu školy na střední škole
Grygorsky, Nikola ; Liška, Roman (vedoucí práce) ; Kursch, Martin (oponent)
v českém jazyce Bakalářská práce se zabývá klimatem školy a způsoby měření klimatu na střední škole. Jejím cílem je prostřednictvím standardizovaného nástroje prozkoumat klima na pražské střední odborné škole. V teoretické části práce jsou popsány základní pojmy, které s klimatem souvisí včetně pojmu klima a klima školy. Jelikož je klima vícevýznamové slovo, jako první si mnozí pod pojmem představí podnebí. Tato práce se však věnuje pojmu klima z pohledu sociální skupiny. Pod tímto si lze představit mezilidské vztahy, náladu, atmosféru, prostředí a pocity. Pojem klima definuje mnoho autorů, někteří autoři se v definici shodují a někteří si rozporují. V úvodní části práce jsou popsány definice pojmu z pohledu více autorů. Další kapitola je věnována typům klimatu školy, v samostatné kapitole je popsáno, jak by mělo vypadat pozitivní klima školy. Dále se teoretická část práce zaměřuje na faktory, které ovlivňují klima školy a popisuje tvůrce klimatu ve škole. V poslední kapitole teoretické části jsou popsány jednotlivé možnosti měření klimatu školy. V praktické části je formou kvantitativní metody zjišťován stav klimatu na vybrané střední odborné škole za pomoci standardizovaného dotazníku vyvinutého Leibniz Universität Hannover. Součástí praktické části je i komparace zjištění s výsledky...
|
|
|
Strategie rozvoje vybrané školy
Kočová, Karolína ; Hubert, Vlastimil (vedoucí práce) ; Liška, Roman (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na oblast strategického managementu vybrané vzdělávací organizace, kterou je odborné učiliště. V teoretické části diplomové práce je věnována pozornost teoretickým východiskům, tedy oblasti vzdělávání, managementu v širším kontextu a strategickému managementu se specifiky ve vzdělávání. Diplomová práce se dále zaměřuje na vybranou vzdělávací organizaci a její charakteristiky, a obecná specifika speciálních škol. Ve výzkumné části je analyzován současný stav managementu organizace a s využitím rozhovorů a dotazníkového šetření jsou zjišťovány informace vedoucí k naplnění cíle diplomové práce, a to k sestavení strategie rozvoje vybrané organizace. Cílem diplomové práce je zpracování návrhu strategie rozvoje vybrané školy, a to na základě analýzy současného stavu řízení školy s využitím výstupů dotazníkového šetření a rozhovorů a ve vazbě na strategické dokumenty vzdělávací politiky České republiky včetně využití výsledků projektů zpracovaných na národní úrovni ke zkoumané problematice. Stěžejním krokem pro vytvoření strategického plánu je zjištění klimatu školy na základě dotazníků a rozhovoru, SWOT analýza, obsahová analýza dokumentů školy, včetně analýzy hodnocení školy Českou školní inspekcí.
|
|
| |
|
|
Edukační prostředí Waldorfské mateřské školy v Praze s ohledem na jeho filozofická východiska
Andrštová, Tereza ; Syřiště, Ivo (vedoucí práce) ; Blažková, Veronika (oponent)
Tato exploratorní případová studie se zabývá výzkumem edukačního prostředí a školního klimatu vybrané waldorfské mateřské školy v Praze. Důraz výzkumu byl kladen na původní filosofická východiska Rudolfa Steinera, který danou pedagogiku na začátku 20. století založil. Cílem studie bylo podchytit specifické prostředí a určit způsob, jakým se v něm odráží Steinerovy výchovné principy. V rámci kvalitativního metodologického přístupu jsem využila osobní zkušenosti ze zkoumaného prostředí a probádané waldorfské teorie a teorie klimatu k sestavení komplexních dotazníků pro dvě skupiny respondentů: rodiče a učitelky. Dotazníky mi vytvořily šablony s dopředu připravenými základními kódy, které skrze odpovědi respondentů nabývaly zkoumaných charakteristik. Výstupem je definovaná základní hypotéza o fungování a působení prostředí a klimatu ve zkoumaném případě z pohledu dvou skupin respondentů. Výsledkem jsou zjištění, že školní klima působí silně a pozitivně a jeho všemi sdílenou charakteristikou je láskyplnost. Dále prostředí působí jak situačně (ve shodě s cíli edukace), tak formativně (latentně vychovává i rodiče). Uvedené jevy jsou důsledkem souhry všech zohledněných dimenzí a dílčích prvků (zahrada, estetizovaná výzdoba, přírodní vybavení, mezilidské vztahy, osobnosti učitelek, věkově smíšené třídy,...
|
|
| |
|
|
Evaluace mateřské školy - dvoutřídní mateřské školy z pohledu rodičů
Frühaufová, Hana ; Trunda, Jiří (vedoucí práce) ; Trojanová, Irena (oponent)
Závěrečná práce se zabývá evaluací mateřských škol. Cílem práce je analýza současného stavu několika vybraných malých /dvoutřídních/ mateřských škol v Praze, zjištěním toho, v čem jsou tyto školy silné a v čem by bylo dobré se zlepšit. Teoretická část bakalářské práce vychází z dostupné literatury zabývající se evaluací, která je součástí pedagogické a řídící práce, mateřskou školou a její historií, podmínkami předškolního vzdělávání, kulturou školy, klimatem školy a jejich vlivy na rodiče. Výzkumná část vychází z empirického výzkumu provedeného na základě dotazníku pro rodiče dětí z vybraných dvoutřídních mateřských škol v Praze. Zabývá se ověřením tvrzení vycházejících z vlastní praxe autorky. Přináší podnětné zamyšlení nad tím, v čem jsou mateřské školy silné a co je u nich ještě potřeba do budoucna zlepšit.
|
host ::
RSS.